Marcelu Joglovou zná většina lidí jako špičkovou maratonskou běžkyni, nyní však bude zastávat roli ambasadorky závodu IRONMAN 70.3 v Hradci Králové. Jak k tomuto spojení došlo?
„Abych se přiznala tak právě IRONMAN pro mě byl tou původní velkou motivací na začátku celé mé sportovní kariéry. Celý život mám ráda výzvy, a když už se pro něco rozhodnu, musí to stát za to,“ popsala na začátku rozhovoru Marcela Joglová.
Olympionička a maratonská běžkyně se v posledních letech nespecializuje pouze na běhy, její kroky směřovaly také k triatlonu. Ale kde se vůbec zrodila první myšlenka vyzkoušet si triatlon?
„Hledala jsem nějaký směr a dostala se mi do rukou knížka od Chrissie Wellington – Život bez hranic. Četla jsem ji a vnímala, jak to se mnou něco dělá, projížděly mnou emoce, pomalinku se mi rodil v hlavě plán. Pak jsem si koupila knížku od Petra Vabrouška a víceméně si pamatuji, že už jsem reálně začala připravovat a plánovat, jak občas skočím do bazénu, že si musím pořídit kolo. Pak jsem pokukovala po nějaké půlce, která by se mi líbila, v hezkém prostředí a našla jsem závod v Praze přesně v den mých narozenin. To jsem pochopitelně vzala jako znamení a přihlásila se, aby nebylo cesty zpět,“ směje se. „Příprava byla hodně odlehčená a stále převažoval běh a plavání spíše v rámci regenerace, než že by to byl systematický trénink, ale brala jsem to jako takový odrazový můstek. Během toho jsem zkoušela i různé běžecké závody a rovnou si zkusila i maraton, který se mi tehdy ale povedl. Proto se přede mnou objevila nová otázka, a to, zda se neopřít na plno do maratonu, jelikož tam je potenciál na světové akce, Olympijské hry. Ovšem odejít z práce a jít do velkého rizika, zda výkonnost skutečně poroste byla pro mě hodně těžká, ale úplně mě to tam vtáhlo s tím, že se k triatlonu vrátím a splním sen, absolvovat ikonický IRONMAN na Havaji.“
Začátky s triatlonem byly poměrně krušné, jak probíhala příprava před prvními závody? „Příprava mě moc bavila, i když přiznám se časově hodně náročná a defacto jsem využívala obědových pauz a každého volného časového okýnka pro trénink. Nebyla tedy příliš systematická, ale prostě když byl těžký běh, šla jsem se regeneračně vyplavat a občas proložila kolem. Stále to byla více běžecká příprava, ale můžu říct, že díky střídání tří disciplín, tělo bylo lépe zregenerované než u čistě běžecké přípravy.“
„Určitě vnímám jako nejnáročnější plavání. To byla z počátku velká bída, ale není se čemu divit, chodila jsem jen souvisle plavat, což se vůbec nedá srovnat, když jsem po zranění chodila pravidelně s trenérem. Tam jsem už měla na moje poměry slušné časy. Běh byl zkrátka má parketa, miluju ho, ovšem v triatlonu jsem ho hodnotila až za kolem. Kolo jsem si hodně v závodě užívala, vlastně i teď si ho hodně užívám, díky němu jsem poznala spoustu krásných míst i nových přátel,“ podělila se o dojmy z jednotlivých disciplín rodačka z Klatov.
„Baví mě atmosféra samotného triatlonu a komunita, která je kolem něho, ale hlavně ta pestrost. Nejen v přípravě, ale i v závodě, i z pohledu diváka,“ usmívá se olympionička.
A kde vidí hlavní rozdíly mezi během a triatlonem? „Časově je triatlon náročnější a pochopitelně je i náročnější co se vybavení týká, v tom je běh velmi svobodný sport. Přípravu vnímám pestrou ve střídání zatěžování těla a trochu jiných partií a tím i jako dobrou kompenzaci. Také musím říct, že v maratonu, když po startu cítíte, že taháte za kratší konec, často to nekončí dobře, ovšem v triatlonu se může stát, že jedna disciplína se příliš nepovede, ale druhá může být výrazně lepší.“
Nyní už konkrétně k IRONMANOVI v Hradci Králové. „Na premiérový ročník jsem dorazila fandit svým přátelům a běžel i můj přítel. Atmosféra mě naprosto nadchla. Energie na trati byla neskutečná, temperament fanoušků i bojovnost závodníků mě držely v pozornosti a celý den jsem si opravdu užila. Výkony sportovců mě fascinovaly a zároveň obrovsky motivovaly. Potkala jsem mnoho známých tváří a mohla zafandit. Bylo cítit, že IRONMAN není jen o sportu, ale hlavně o odhodlání, vášni a síle komunity,“ přiznala Joglová.
Letos bude na startu opět řada sportovců, kteří si udělali jméno v jiných sportech, například by se v Hradci Králové měl představit Zdeno Chára. Co vede sportovce z jiných odvětví vyzkoušet si právě triatlon? „Myslím, že je to především výzva. Profesionální sportovci mají soutěživost a touhu posouvat své hranice v krvi. Triatlon je úplně jiná disciplína a pro mnoho sportovců může být změna odvětví velkou motivací a novým impulzem, jak si znovu sáhnout na dno,“ zamyslela se česká olympionička.
Marcela Joglová se pro letošní ročník stává jedním z ambasadorů závodu. Co ji k přijetí takové role vedlo? „IRONMAN je obrovská událost, která má ve světě triatlonu i sportu obecně velké jméno, takže když se poprvé objevil v České republice, byla to pro mě jasná volba. Chtěla jsem být součástí něčeho tak velkého, inspirovat ostatní a zároveň ukázat, že sport má sílu spojovat lidi,“ objasnila.
A jak to vypadá s její účastí v samotném závodě v Hradci Králové? „Vzhledem k operovanému kotníku jezdím aktuálně více spíše na kole, takže pojedu letos cyklistický seriál Road Classics. S největší pravděpodobností se ukážu na triatlonu v Poděbradech a věřím, že někoho seženu i do charitativní štafety. Na IRONMAN počítám, že opět budu v Hradci, ale na plný závod se aktuálně nezvládnu připravit, štafetu stále zvažuji. Jiné akce ještě přibudou.“
Bere si česká olympionička inspiraci také od nějakých triatlonistů? „Obdivuji každého, kdo se na start IRONMANu postaví. Ale musím říct, že mě hodně inspirují sportovci, kteří ke sportu přistupují s pokorou a nadšením, ať už jsou profesionálové nebo amatéři. Obdivuji i sportovce vyššího věku, kteří se neustále udržují a chtějí závodit, být součástí. Triatlon je krásný v tom, že na startovní čáře stojí vedle sebe úplně všichni a každý má svůj vlastní silný příběh. Nicméně baví mě sledovat například Lucy Charles, z mužů jsou to Patrick Lange, Kristian Blummenfelt. Ráda sleduji i českou scénu a jsem zvědavá, kam se bude posouvat. Barča Besperát jezdí dobré časy nebo loňská vítězka Petra Kuříková, tak se nechme překvapit,“ popsala Marcela Joglová.